G2535
Diccionario Strong
Κάϊν
Káin
de origen hebreo [H7014]; Caín, hijo de Adán: Caín.
—-
Diccionario Tuggy
Κάϊν, ὁ.Nombre propio indeclinable Caín :קַיִן , Gén 4:1; Heb 11:4; 1Jn 3:12; Jud 1:11.
—-
Diccionario Swanson
(Swanson 2782)
Κάϊν (Kain), ὁ (ho): s.pr.masc.; ≡ DBLHebr 7803; Strong 2535; TDNT 1.6-LN 93.206 Caín (Heb 11:4; 1Jn 3:12; Jud 1:11+)
Fuente: Varios Autores